Níže Vám popíši případ, kdy se role dosti netradičně otočí a postup řešení vzniklé situace ze strany autora je dosti netradiční.
Otázka porušování autorských práv je obecně velice široké téma a dalo by se o něm napsat mnoho. Většinou však stojí na straně poškozených autor daného díla, nebo vlastník autorských práv, vše se vyřeší domluvou či relevantní pokutou. Níže Vám popíši případ, kdy se role dosti netradičně otočí a postup řešení vzniklé situace ze strany autora je dosti netradiční.
Obecně lze o situaci smýšlet tak, že autor nahodí pomyslnou udičku s vlastním dílem na háčku do internetového jezera a čeká na omyl či neinformovanost uživatelů. Pokud uživatel obrázek použije na svých stránkách autor zasekne a vymáhá po uživateli pokutu za neoprávněné užívání jeho díla. To vše je relativně v pořádku až do té doby, než autor začne úlovek zpracovávat. Jak jsem psal výše, řeší se situace většinou relevantní pokutou, to je zde však kámen úrazu! Pokuta je nesmyslně vysoká - autor tak vydělává nemalé peníze na omylu či neznalosti uživatelů.
S touto situací jsem se nedávno setkal a dost mě překvapilo jak se také dají vydělávat peníze pomocí zákona o autorských právech. Níže vám na modelové situaci popíši princip, průběh a výsledek takové situace.
Modelová situace:
1) Firma si nechá zhotovit internetovou prezentaci s redakčním systémem, pomocí kterého si může sama spravovat obsah webu v hodnotě 10.000,- Kč. Po zaškolení do ovládání systému si ve firmě začínají sami web aktualizovat a plnit obsahem. Prezentaci má na starosti sekretářka, která chce vložit článek o nových kontaktech. Na internetu (např.: Google Images,…) najde obrázek telefonu (3x2cm), který by se jí do článku hodil a samozřejmě není znehodnocen vodotiskem (což je běžná ochrana solidní fotobanky). Opomene, nebo vůbec neví o autorských právech a obrázek do firemních stránek vloží.
2) Po roce přijde do firmy dopis od společnosti, která vymáhá pohledávky za nezaplacení licenčních poplatků autorských práv za použití obrázku telefonu na jejich webu. Z oznámení se sekretářka dozví že tato firma vymáhá pohledávky za firmu, která zastupuje americkou fotobanku pro Českou republiku a žádá po ní uhrazení pokuty za bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny, která by byla obdržena za klasický nákup licence.
3) Jelikož jsou stránky na kterých byl obrázek užit firemní, je i cena obvyklé odměny vyšší než při použití na nefiremních stránkách. Vymáhající firma chce za neprávem použitý obrázek telefonu (3x2cm) uhradit částku 20.000,- Kč a to do 10ti dnů od přijetí oznámení.
4) Sekretářka okamžitě telefonuje do firmy, která vymáhá obohacení, aby zjistila co se stalo a jak k situaci došlo. Firma jí na e-mail zašle screenshot firmeního webu s použitým obrázkem a výpisem ceníkové ceny obrázku (10.000,- Kč / rok). Firmě tedy nezbývá nic jiného než zaplatit pokutu ve výši 20.000,- Kč a do budoucna si dávat pozor na užívání fotografií.
Ceny v příkladu jsou opravdu reálné. Běžně se ve fotobankách nabízejí obrázky velikosti 3x2 cm za ceny kolem 0,5€ (např.: Fotolia.com, iStock.com) u popisované fotobanky se cena za takovýto obrázek na 1 rok pohybuje kolem 500€ (např.: GettyImages). Nyní je Vám všem samozřejmě jasné proč je cena takto vysoká…
Když si představíte, jak celý systém funguje je to vlastně dokonalý bussiness, který dříve nebo později musí vyjít. Isifa vymyslela nový obchodní model, který využívá platnosti autorského zákona. Dávejte si tedy dobrý pozor ať se nestanete jeho součástí!
odkazy:
Isifa trestá firmy za zneužití svých fotek - Hospodářské noviny
Neoprávněné užití fotografie – Miloš Němec
